Kam za parními lokomotivami?

Tento článek je určen především lidem, kteří se ještě nacházejí ve stavu "ať se tomu kouří z komína a ve vagónech jsou dřevěné sedačky", ale občas je napadne, že by chtěli vidět něco víc. Ono totiž ve většině případů se jedná o depo pečující o jednu lokomotivu, která vyjíždí na zváštní vlaky především ve svém okolí. Pokud tedy budete čekat, až vlak přijede za vámi, často uvidíte ten samý pořád dokola. Začínáte přemýšlet, kam by se za parními lokomotivami dalo vyrazit, abyste viděli něco nového a zajímavého? Pak čtěte dále. V opačném případě článek radši zavřete, mohli byste se o parních lokomotivách dozvědět více, než byste chtěli.  

Pokud zauvažujeme o dochovaných parních lokomotivách, první myšlenka tak nějak automaticky padne na budovu Národního Technického Muzea (dále jen NTM) na Letné.  Ano, byl jsem tam několikrát. Ale zda bych ho dopoučil k návštěvě? Nejsem si jistý. Je zde dost sterilní prostředí, vstupné samo o sobě se mi zdá mírně přehnané a další peníze za povolení fotit? Stojí tam 3 lokomotivy, každá z nich je svým způsobem opravdový unikát, ale je to málo. Pokud sem člověk půjde s primárním zájmem vidět parní lokomotivy, možná bude zklamaný.

Takže, co zde najdete?

I.103 KLADNO: Nejstarší lokomotiva u nás, vyrobena již v roce 1855, původně pro Buštěhradskou dráhu (B.E.B.). Také je to jediná lokomotiva u nás, která nemá budku pro strojvedoucího - jen otevřený prostor - což ve větru a dešti asi nebylo úplně příjemné (respektivě, za provozu byla provizorní dřevěná budka dosazena, ale při zmuzejnění lokomotivy byla odstraněna). Po zestátnění Buštěhradské dráhy v roce 1924 sice přechází pod Československé dráhy, ale vzhledem k tomu že už se neplánuje její praktické využití v dopravě, nikdy nedojde k jejímu přeznačení na Kryšpínovo číslování a místo 311něco už ji navždy budeme znát jako Kladno. 

252.008: S rokem výroby 1881 je to překvapivě až šestá nejstarší dochovaná parní lokomotiva lokomotiva u nás. Člověk by od pohledu asi tipoval menší číslo. Ale narozdíl od některých jiných, i starších strojů se o ní dá s čistým svědomím říci, že vypadá skutečně archaicky. Unikátní je především tím, že se jedná o jedinou dochovanou rychlíkovou lokomotivu, která má pouze dvě hnané nápravy.

375.007: Je sice mnohem mladší než ostatní dvě, ale je to jediná velká rychlíková lokomotiva, pamatující ještě Rakousko-Uhersko. Pravděpodobně jsme takových podobných mohli mít více, ale komunisti řekli "NE". Částečně tuto problematiku osvětluje i můj starší článek "Velká kola, krátký život" .

Takže, teď víte do čeho jdete. Zda to za to stojí? To rozhodnutí už je na vás.

Veškeré potřebné informace o umístění nebo otevírací době najdete na webu NTM.

Pojďme se ale přesunout k popisu míst, která už bych vám navštívit určitě doporučil:

Prvním z nich je místo, které se již postupně dostává do podvědomí i širší veřejnosti, Lužná u Rakovníka. Již méně známe jsou pak související pojmy Kolešovka (Kolešovice) a Kněževes, na které by se ovšem určitě zapomínat nemělo. Osvětlím v následujících řádcích. V prostorách bývalého lokomotivního depa v Lužné nyní vyrostlo takzvané DHV, tedy Depo Historických Vozidel (v režii Českých Drah), ovšem jsou zde vystavena i další vozidla z majetku NTM a také spolku Klub Historie Kolejové Dopravy (K.H.K.D.), a minimálně na první pohled se zdá, že zde žijí v docela dobré symbióze. Lužná je prostě takovým synonymem pro železniční muzejnictví u nás. Kromě stálé expozice (která je odhadem tak na 2 hodiny) je zde i kompletní zázemí pro provoz parních lokomotiv (zbrojení uhlím, vodou, popelová jáma, točna). Hlavní atrakcí bývá každoroční mezinárodní tématické setkání lokomotiv, bohužel se odehrává vždy začátkém léta a tak tento rok už proběhlo. Letos byly tématem parní lokomotivy řady BR52, tedy "Němky" - takže dorazily stroje z Německa, Rakouska, Polska i ze Slovenska. Ty už sice nestihnete, ale máte možnost si v předstihu pohlídat alespoň ročník 2013, ať už bude téma jakékoli.

 
Rozhodně to ovšem neznamená, že byste měli Lužnou pro letošek ignorovat. Právě naopak. Každou sobotu až do konce léta vyjíždí parní vlak na lokálku do Kolešovic. Zde jsou dvě možnosti - buď pojedete vlakem a svezete se, nebo pojedete autem okolo vlaku a budete dělat fotky. Respektivě, vlak jede 2x za den, takže skutečný fanda může vyzkoušet za jeden den stihnout oboje. Pokud jedete vlakem, na zpáteční cestě z Kolešovic vlak na hodinu zastaví v Kněževsi, takže máte možnost prohlédnout depozitář KHKD, který by se sice s trochou nadsázky dal nazvat "co se do Lužné nevešlo", což ovšem neznamená, že by expozice nebyla zajímavá. Naopak, myslím že se jedná velmi příjemné zpestření. Lidé jsou zde milí a ochotní, mnoho exponátů je přes den otevřených a tak máte možnost si je prohlédnout i zevnitř.

Pokud chcete vlak fotit za jízdy, pak velmi vděčné (a fotografy oblíbené) místo je před vjezdem do stanice Krupá, u mechnických návěstidel. Když se po průjezdu vlaku seberete a naskočíte do auta, ještě ho stihnete, než bude přijíždět do Kněževsi. Nebo posaďte manželku s dětmi do vlaku a instruujte je, ať vám z vlaku pořádně mávají.

Informace o muzeu v Lužné.

Informace o jízdách na Kolešovku a depozitáři v Kněževsi.

Druhým místem, které by každý správný železniční fanda určitě měl alespoň jednou za život navštívit, je relativně neznámé městečko kousek na sever od Hradce Králové, Jaroměř. Zde sídlí spolek Společnost Železniční - Výtopna Jaroměř (SŽVJ). Mediálně ho proslavila především probíhající renovace parní lokomotivy "Conrad Vorlauf" Rakouské Severozápadní Dráhy (Ö.N.W.B) z roku 1873 do provozuschopného stavu. Conrad u Československých drah dosloužil pod označením 411.019 a je třetí nejstarší dochovanou parní lokomotivou u nás. Dále však v Jaroměři najdete i čtvrtou nejstarší lokomotivu - "Kafemlejnek" 310.006 z roku 1878 a překvapivě i tu pátou, posunovací lokomotivu 403.303 z roku 1880. Kromě několika parních lokomotiv zde však najdete nesmírně rozsáhlou sbírku železničních vozů - vzhledem k finančním možnostem spolku je většina v předrenovačním stavu, což ovšem neznamená, že by na pohled nebyly zajímavé. Naprostným unikátem jsou především zbytky kočárových vozů přibližně z konce 19. století. 

Vzhledem k omezeným skladovacím prostorám se v muzeu nachází pouze část expozice. Zbytek vozidel najdete odstavený na opačné straně stanice, rozhodně si je nezapomeňte dojít prohlédnout.

Ohledně jezdícího parního vlaku je to trochu horší. Kvůli technickým problémům letos nejezdí místní "Bejček" 423.0145. Na některé jízdy se povedlo sehnat náhradu v podobě "Kafemlejnku" 310.0134, ale pro jistotu si před cestou zkontrolujte jejich web, zda daný den vlak skutečně jede.

Třetím místem, které určitě stojí za návštěvu (a posledním, o kterém se dnes zmíním),  je depozitář NTM v Chomutově. Má ovšem dvě, pro někoho možná relativně podstatné, vady. První je, že vzhledem k tomu, že se jedná o depozitář se zde nacházejí pouze odstavená vozidla. A ta druhá, že depozitář se veřejnosti otevírá tak jednou, dvakrát, maximálně třikrát do roka, není možné přijet kdy se člověku zlíbí. Naštěstí nás letos ještě jeden termín, 8.-9. září, čeká. Hlavním lákadlem pro parního fandu by měla být druhá nejstarší parní lokomotiva u nás, 322.302 z roku 1870, kterou jsme před rekonstrukcí mohli vídat ve velké hale NTM na Letné. Dále se zde nachází i parní tramvaj "Gartenau" nebo "Albatros" 498.106, která drží rychlostní rekord parních lokomotiv u nás, a pokud se nestane zázrak (tedy spíše nějaká katastrofa, která by nás donutila znovu začít stavět parní lokomotivy), tak ji tento titul už asi i na věky zůstane.

Kromě parních lokomotiv se zde samozřejmě nachází i lokomotivy dieselové, elektrické a také mnoho osobních i nákladních vozů, 2 salónní vozy a další příslušenství nebo části vozidel.

Pozvánku najdete na webu NTM.

Na závěr bych v případě zájmu (pokud jste dočetli až sem tak ho pravděpodobně máte) ještě doporučil navštívit kalendář akcí na webu Želpage. Zde totiž najdete přehled většiny akcí, které s železniční tématikou nějak souvisejí.

Zaujal vás tento článek? Máte z popisovaných míst vlastní zkušenosti? Mám připravit další pokračování? Vyjádřete se v diskusi.

Poznámka: použité fotografie pochází z wikipedia commons nebo z vlastního archivu.

Poznámka: v pořadí nejstarších lokomotiv teoreticky chybí lokomotiva Č.6 Kladensko-Nučické Dráhy (K.N.D.) z roku 1876, původně jsem ji nepočítal, protože nikdy nezasáhla do provozu/majetku státních drah. Mimochodem, pokud byste ji hledali, tak ji najdete v Lužné.